Trápí vás bolest nohou, otoky nebo pomalé zotavení po úrazu? Možná už jste slyšeli o vakuoterapii, ale pořád si nejste jistí, jestli je to jen další zázračný trend, nebo skutečný pomocník. Tohle není žádná pseudověda – podtlakové přístroje se dnes používají třeba po sportovních zraněních i v estetikých salonech. Bez injekcí, bez chemie – jen se necháte zavřít do podtlakové komory nebo speciálního válce a necháte technologii, aby rozhýbala váš oběh.
Co je vakuoterapie a jaký má princip účinku
Vakuoterapie je metoda, která využívá střídání podtlaku a normálního tlaku na dolní polovinu těla. Ve zkratce: tělo (často boky a nohy) se zavře do komory, kde se začne střídat sání a uvolnění vzduchu. To má za následek výrazné zrychlení krevního a lymfatického oběhu v postižené oblasti. A ne, nejde o pouhé "zmačkání" – klinické studie ukázaly, že během jednoho vakuoterapeutického cyklu se prokrvení tkání zlepší až čtyřnásobně.
Podtlak přináší do svalů více kyslíku a živin. Zároveň odvádí odpadní a zánětlivé látky rychleji pryč. Regenerace (zejména svalů, kůže, vazů) tak může být až dvakrát rychlejší než bez ošetření. Přístroje na vakuoterapii obvykle pracují s tlakem kolem -30 kPa, což je bezpečné a pečlivě kontrolované.
Nejčastější využití vakuoterapie v praxi
Největší boom zažívá tato metoda v rehabilitacích, sportu a kosmetických službách. Lékaři ji doporučují hlavně pro tyhle situace:
- Rehabilitace po úrazech, operacích a sportovních výkonech (rychlejší ústup otoků, lepší hojení svalů a kloubů)
- Léčba chronických otoků (lymfedémů), unavených nohou nebo syndromu těžkých nohou
- Boj s dlouhotrvající celulitidou a nedokonalou texturou kůže
- Zrychlení metabolismu a podpora odbourávání tuků
- Zmírnění bolesti při křečových žilách a po únavě dolních končetin
Spousta sportovců (i na olympijské úrovni) chodí na vakuoterapii po náročných výkonech, protože vědí, že zregenerují rychleji a často se vyhnou rozvoji otoků i zánětlivých procesů.
Oblast využití | Přínos vakuoterapie | Kontraindikace |
---|---|---|
Sportovní regenerace | Rychlejší obnova svalové hmoty, méně otoků | Akutní infekce, otevřené rány |
Kosmetické služby | Kompaktnější a hladší kůže, redukce celulitidy | Postižení pokožky, těhotenství |
Lymfodrenáže | Lepší lymfatický tok, zmírnění otoků | Pokročilá srdeční onemocnění |
Jak probíhá vakuoterapie v praxi – krok za krokem
Dostavíte se do centra nebo rehabilitačního zařízení. Sestra vás požádá, abyste si oblékli speciální návlek a odložili kovové předměty (telefony, šperky). Ležíte v pololeže, nohy nebo tělo se vloží do uzavřené komory po boky či pás. Přístroj spustí řízené střídání podtlaku a normálního tlaku. Doba jedné procedury bývá 30–40 minut. Podle doporučení se absolvuje 5 až 15 návštěv – dvakrát až třikrát týdně.
- Během terapie cítíte jemné tahy a tlakové změny, nepřijde žádná bolest nebo nepříjemnost, spíš mírné „masírování“.
- Po ošetření většina lidí vnímá pocit lehkosti a prohřátí nohou.
- Je lepší přijít na lačno, dostatečně hydratovaní – účinek je pak silnější.
- Po proceduře byste se měli vyvarovat sportu nebo dlouhého stání alespoň 2–3 hodiny.
Na co si dát pozor – kontraindikace a možná rizika
Vakuoterapie má svá omezení. Absolutně se nedoporučuje:
- těm, kdo mají neřešené srdeční potíže, trombózu, nebo cévní záněty
- lidem s akutní infekcí, horečkou a otevřenými ranami v ošetřované oblasti
- těhotným ženám nebo po nedávných operacích břicha
- při výrazné křečové žilní nedostatečnosti
Před zahájením terapie doporučuji zmínit všechny své zdravotní problémy – rozumné zařízení vás nikdy do "vakuovky" nepošle automaticky. Rizika (například krátkodobé zarudnutí, zvýšené močení) jsou minimální a většinou vymizí do několika hodin.

Výsledky a zkušenosti – opravdu vakuoterapie funguje?
Ptáte se, jak rychle se dostaví efekt? Ten kosmetický (hladší kůže, menší otok) bývá viditelný už po prvních 3–4 návštěvách. U sportovců nebo po úrazu bývá potřeba série 10 a více cyklů, ale většina udává, že únava mizí rychleji a únosnost zatížených končetin se lepší už během pár dnů.
Výzkum z Masarykovy univerzity (2024) potvrdil, že vakuoterapie u pacientů s chronickým lymfedémem snížila otok v průměru o 36 % během 8 sezení, oproti konvenčním metodám byla spokojenost vyšší (hodnocení 8,7/10).
Hodí se pro každého, kdo nechce spoléhat jen na léky. Nečekejte ovšem zázraky po jedné návštěvě – systematický přístup je základ. A pokud kombinujete vakuoterapii se zdravou stravou a pohybem, výsledky přicházejí ještě rychleji. Takže zázrak to není, ale vědecky podložený "urýchlovač" uzdravení rozhodně ano.
Checklist: Kdy (ne)jít na vakuoterapii
- Mám otoky, celulitidu, únavové nohy nebo poúrazové stavy? → Ano, vakuoterapie stojí za zkoušku.
- Mám závažné srdeční onemocnění, akutní infekci nebo jsem těhotná? → Terapie není vhodná.
- Chci rychlejší hojení a bezpečný neinvazivní postup? → Ano, vakuoterapie nabízí právě to.
- Očekávám výsledky ihned po první návštěvě? → Nerealistické, počítejte s kúrou alespoň 5–10 návštěv, někdy i víc.
- Mám obavy z bolesti či komplikací? → Terapie je velmi šetrná a většina lidí ji snáší bez problémů.
Mini-FAQ
- Bolí vakuoterapie? Ne, pocity jsou spíš příjemné, maximálně lehce zvláštní tlak.
- Kolik procedura stojí? Ceny začínají na 350–600 Kč za sezení, balíčky jsou výhodnější.
- Kdy čekat první výsledky? U menších potíží bývá znatelný efekt už po 3–5 návštěvách.
- Musím čímkoliv speciálním připravit? Ideální je pohodlné oblečení, přijít po jídle až s dvouhodinovým odstupem a dostatečně napitý.
- Může ji absolvovat laik bez doporučení? Ano, ale seriózní centra nejdřív provedou vstupní konzultaci.
Co dál? Scénáře využití pro různé potřeby
- Chcete zkusit vakuoterapii hlavně kvůli kráse? Začněte kúrou 8–10 procedur, ideálně spolu s masážemi nebo cvičením.
- Pro sportovní výkon a regeneraci vybírejte kliniku, kde mají zkušenosti se sportovci, domluvte si režim individuálně podle zátěže.
- Pokud vás trápí chronické otoky, domluvte si vstupní konzultaci s fyzioterapeutem, můžete kombinovat vakuoterapii s lymfodrenáží.
- V případě nejasností nebo zdravotních komplikací konzultujte účast vždy se svým lékařem!